Choď na obsah Choď na menu
 

Z homilie (21) sv. Řehoře, papeže

 

4af375c2adadc_85123b.jpgSlyšeli jste, drazí bratři, jak svaté ženy, které následovaly Pána, přišly se mu poklonit s vonnými mastmi, protože ve své horlivosti plné lidskosti měly i po smrti úctu k tomu, koho milovaly za života. Tato jejich činnost nám ukazuje něco, co je třeba praktikovat ve svaté církvi. Je nutno naslouchat vyprávění o tom, co učinily, abychom rozjímali o tom, co máme udělat my v jejich následování. Také my, kteří věříme v tohoto mrtvého, přicházíme ke hrobu s vonnými mastmi, jestliže balzamováni vonnými mastmi ctností budeme hledat Pána s doporučením dobrých skutků. Ženy pak spatřily anděly, protože duše, které vidí občany nebeského města, jsou právě ty, které se vzpínají k Pánu se svatými tužbami a s vůní ctností.

O tomto svátku, jeho i našem, andělé se zjevují v bílém šatu, neboť zatímco zmrtvýchvstání Páně, nás opět přivádí k nejvyšším metám, napravilo utrpěnou ztrátu nebeské vlasti. Ale poslouchejme, co říkají přicházejícím ženám: »Nebojte se«. Jako kdyby otevřeně řekli: Strach mají ti, kteří nemilují příchod nebeských občanů. Třesou se ti, které utiskují tělesné touhy, zoufají si, že nemohou dosáhnout a radovat se z jejich společnosti. Ale proč se bojíte vy, které už znáte své nebeské spoluobčany? Proto i Matouš, když popisuje zjevení anděla, říká: Jeho zjev je jako zář a jeho šat bílý jako sníh. Neboť blesk vyvolává hrůzu, to je pravda, ale běloba sněhu vnuká sladké myšlenky.