Choď na obsah Choď na menu
 

Lov na děti zvaný „juvenilní justice“: Obchodníci v ČR si mnou ruce, v Anglii už kradou děti přímo z matčina lůna.

 

maltraitance-suisse-jodiegriggs.jpg Redakce Protiproud otevírá tabuizované téma „státně posvěceného“ obchodu s dětmi, kterému se hodláme soustavně věnovat, neboť situace již nabývá děsivých rozměrů.

Novodobí obchodníci s dětskými otroky ukrytí za neutrálním pojmem „juvenilní justice“, jsou jednou z největších hrozeb, kterým tradiční rodina v dnešní době čelí. Jak svědčí tisíce případů z celého světa, situace začíná být vskutku apokalyptická. Jsme svědky divokého „lovu dětí“ a jejich prodeje různým tyranům. To co se pod pláštíkem tzv. juvenilní justice děje, připomíná starověké pohanské obětování bezbranných dětí Molochovi.  

 

V síti bez odvolání

Juvenilní justice, jako další ze stop nastupujícího Nového světového řádu, je systém krutého bezpráví, který chytá do svých sítí bezbranné děti. Nezasvěcený by předpokládal, že juvenilní justice se zabývá ochranou dětí a mladistvých. Pravý opak je pravdou. Jde o „legální“ způsob, jak zoufalým rodičům a to často z umělých příčin a bez soudu doslova vyrvat děti z náručí. Rodiče jsou pak často zbavováni rodičovských práv – bez odvolání.

Tento zločinný systém se potichu a bez „zájmu“ médií rozšířil do většiny zemí světa a dnes se rozrůstá do netušených rozměrů. Zvláště brutální podobu má v zemích EU. Přestože, jsou rodiče z roztržených rodin obvykle ochotni udělat cokoliv, aby unesené dítě dostali zpět, téměř nikdy se jim to nepodaří. Musejí se obrátit na tzv. Juvenilní soud, což se táhne roky a většinou bezvýsledně. 

Poslední hráz v ČR překonána

U nás se naplno rozjela mašinérie juvenilní justice prosazením novely zákona o sociálně právní ochraně dětí. V roce 2012 ji vytrvale vetoval prezident Václav Klaus, který na toto nebezpečí opakovaně upozorňoval a byl tzv. odborníky přesvědčován, že nový zákon prý zlepší situaci v této citlivé oblasti. Novela, která byla nakonec proti „vetu“ prezidenta Klause prosazena, otevřela dokořán dveře juvenilnímu mechanismu, který začíná vytvořením takzvaných náhradních rodin.

Děti, ukradené rodinám z banálních důvodů a bez soudu jsou pak „probační službou“ přiděleny do těchto „náhradních rodin“, ztrácejí přirozené rodinné zázemí, stávají se kočovníky mezi těmito tzv. rodinami.

Juvenilní systém buduje armádu zločinců

Jak říká jeden z bojovníků proti tomuto zlu pravoslavný kněz Libor Halík: „Dítě je zbaveno rodičovské lásky, tepla domova, rodinného zázemí, bezpečí a blízkých vztahů a stává se prostředkem byznysu. Je hluboce psychicky traumatizováno, neboť nikomu nepatří a nikdo ho nemá rád. Navíc, je-li umístěno do náhradní rodiny homosexuálů, pedofilů, alkoholiků, narkomanů nebo byznysmenů s dětmi, jde o nekontrolovatelnou tyranii dětí s nenapravitelnými následky. Pokud mladá generace projde tímto juvenilním systémem, v dospělosti z ní bude armáda zločinců, kteří budou schopni největších brutalit.“

Situace se skutečnou ochranou dětí se stává den ode dne tragičtější skoro ve všech zemích Evropy. Medializace statistik sebevražd zoufalých matek, které se nikde nedovolaly pomoci, je pod přísnými tresty zakázána. Ve Francii bylo touto metodou jen za rok 2008 ukradeno 110 000 dětí. V Německu za rok následující přišli rodiče o 70 000 dětí. V Anglii za jediný rok 600 rodin emigrovalo před mechanismy juvenilní justice do zahraničí. Ve Finsku dochází průměrně každý týden k rodinné sebevraždě. Otcové z deprese a bezmocnosti, když "juvenálníci" a sociální služby vylamují dveře, střílejí své děti, ženu i sami sebe. V Holandsku mechanismus juvenilní justice střídá děti v náhradních rodinách tak rychle, až se ztrátí přehled, kde vlastně děti jsou.

Rusko vyhostilo UNICEF

Opačné je to v současném Rusku: K 31.12. 2012 musela UNICEF opustit zemi a vláda zakázala i tzv. mezinárodní adopci. Pod pláštíkem mezinárodní adopce totiž juvenilní justice kradla děti z rodin a prodávala je na Západ. Otřesným příkladem je 1260 dětí „vyvezených“ z Ruska do Itálie, z nichž bylo nalezeno pouze 5. Bývalý ministr vnitra Maroni přiznal, že tyto děti jsou zlatým dolem pro obchodníky s orgány. To byl také pravý důvod vyhostění UNICEFu. Lze konstatovat, že Rusko tím jako jediné učinilo radikální krok na skutečnou ochranu dětí před těmito mezinárodními piráty a zločinci.

„Odběr“ přímo z matčina lůna

V Anglii vypukl skandál, který může přerůst ve vážné vyšetřování na úrovni parlamentu. Událost se stala před rokem, ale na veřejnost se dostala až nyní, protože podle zákona, který nyní oficiálně platí v EU, rodinné soudy, sociální služby, policie, lékaři a všichni ostatní svědci nemají právo zveřejňovat okolnosti odebrání dítěte.

Šlo o Italku, která byla ve Velké Británii na školení. Dostala záchvat paniky a zatelefonovala na policii. Ta těhotnou ženu odvezla na psychiatrickou kliniku, kde bez jejího souhlasu rozhodli o odebrání dítěte na základě zákona o duševním zdraví. Sociální služby hrabství Essex obdrželi od Nejvyššího soudu povolení, aby byl této ženě nuceně proveden císařský řez. Ji však o plánované operaci pochopitelně neinformovali.

Matka prý kvůli svému duševnímu stavu nemůže vychovávat děti. Vrátit dítě občance Itálie se ještě nepodařilo. Podobným případům se chceme na Protiproudu věnovat soustavně. Důvody pochopíte, pokud shlédnete otřesný dokument „Juvenilní justice – lov na děti“, který ukazuje toto novodobé otrokářství v plné nahotě.

Zdroj: http://www.protiproud.cz/