Rok 2015 – rok reformy katolické církve
Rusko v roce 2015 slaví jubileum 1000 let od smrti sv. Vladimíra, který pokřtil ruský národ. V Česku bude dovršeno jubileum 600 let od tragického upálení kněze Jana Husa, který bojoval proti pohoršlivému životu kněží. V Arménii je smutné jubileum 100 let od genocidy národa. V Evropě si připomínáme 70 let od ukončení 2. světové války.
Byzantský patriarchát se obrací na představitele katolické církve s výzvou provést radikální reformu uvnitř katolické církve, která je pod Božím prokletím – anathemou. Papež Jan XXIII. vyhlásil započetí II. Vatikánského koncilu pod heslem aggiornamento. Koncil neřešil podstatný problém církve, tedy vnitřní obnovu skrze pravdivé pokání ani nebyl účinnou reakcí na negativní jevy světa, které církev ovlivňovaly. Šlo především o invazi okultismu, hereze neomodernismu skrytého v tzv. historicko-kritické metodě, morální problémy, otázku ateismu, materialismu... Modernismus byl sv. Piem X. odsouzen už v roce 1907. Koncil místo toho, aby obrátil srdce a tváře k Bohu, obrátil liturgickou reformou oltář i s knězem zády ke svatostánku. Nastala desakralizace chrámu i myšlení. Liturgická reforma odvedla pozornost od šířící se hereze neomodernismu a naopak ji podpořila. Deklarace Nostra aetate o tzv. úctě k jiným religiím, de facto k jejich démonům, vytvořila podhoubí vnitřní apostaze. Hereze a synkretismus byly v rámci aggiornamenta postaveny na první místo. Benedikt XVI. přiznal nepsaný zákon, že na nejvyšší místa v církvi byli vybíráni lidé s duchem světa. Těmito kroky II. Vatikán zahájil proces postupného vyhnání Ducha Božího, Ducha pravdy a života a dal možnost, aby se na klíčová místa dostal duch Assisi, duch synkretismu, kterému pak oficiálně otevřel dveře Jan Pavel II. Dnes vidíme ovoce. Opakujeme to slovo „ovoce“, protože neomodernismus a synkretismus byl příčinou morálního rozkladu, (pedofilie v řadách kněží), a v Evropě a Americe přinesl uzákonění homosexualismu a genderových zvráceností, odmítnutí spravedlivého zákonodárství a přijetí antizákonů, které vedou k postupné morální, duchovní i fyzické autogenocidě jednotlivých národů.
Vyhlášení Jana XXIII. a Jana Pavla II. za svaté je výsměchem evangeliu i celé pravověrné tradici církve. Je to zlom, kdy hereze, synkretismus a amorálnost, tedy popření nejzákladnějších fundamentů Kristova učení, se skrze vyhlášení kanonizace dvou papežů, apostatů, stává oficiálním antievangeliem. Za toto antievangelium dopadlo Boží prokletí na Vatikán i na křesťanská území jemu duchovně podřízená.
Byzantský patriarchát zveřejnil anathemu na tři poslední papeže, kteří mají na tomto zločinu svůj velký podíl. Prokletí – anathema – dopadla, a dopadla na všechny biskupy, kněze a věřící, kteří s tímto duchem antikrista tvoří jednotu a nejsou ochotni se od něj radikálně oddělit. Svaté svátosti uděluje Duch svatý, a ne duch Assisi, duch New Age. Кněz, který přijal nové antievangelium s duchem synkretismu a s herezemi neomodernismu, popírajícími Božství Krista i inspiraci Písma, tedy s herezemi, které vyhánějí Ducha svatého, už proto svátosti vysluhuje neplatně. Toto je katastrofální, ale pravdivá diagnóza katolické církve, i když jen částečná. Realita je ještě hroznější. Základní otázka zní: Co dělat? Jako Jidáš vzít provaz a spáchat sebevraždu? Ne! Řešením je příklad prvního papeže sv. Petra: on hořce plakal a konal pokání. A nakonec za Ježíše a Jeho evangelium jako mučedník umírá.
Jaké učinit konkrétní kroky pokání a reformy?
- Zrušit svatořečení Jana XXIII. a Jana Pavla II.
- Odsoudit hereze neomodernismu, které skrze historicko-kritickou metodu pronikly do všech seminářů
- Nazvat pravým jménem synkretismus a odsoudit heretický postoj deklarace Nostra aetate o úctě k pohanským náboženstvím, de facto i k jejich démonům. Odsoudit synkretistické gesto Jana Pavla II. v Assisi, které nepřímo vneslo nové myšlení, že Kristova smrt na kříži a pohanské oběti démonům jsou alternativními cestami ke spáse, a to je hereze maxima.
- Je třeba jasně odsoudit gender ideologii s homo a transsexualismem a jinými sexuálními zvrácenostmi. Zároveň odsoudit juvenilní justici, která krade děti a způsobuje jejich morální a psychickou devastaci. Jde o nejtěžší zločiny proti bezbranným dětem.
- Je třeba jasně оdsoudit celosvětovou polotajnou organizaci zednářů, která usiluje o tzv. redukci lidstva, tedy celosvětový holocaust. Tato organizace v 33. stupni přináší i lidské oběti démonům. Je to satanismus, za nímž stojí světoví bankéři. Tato organizace je vzpourou proti Bohu. Žádný křesťan nemůže být členem takovéto organizace. Pokud se jím stane, je už silou faktu vyloučen z tajemného Kristova těla a je třeba, aby byl vyloučen i z vnější církevní organizace tak, jak tomu bylo do momentu, než Jan Pavel II. de facto přijal zednáře do církve – a nyní vládnou i ve Vatikánu.
- Vyzvěte všechny biskupy, kněze a řeholníky i všechny věřící, aby v rámci reformy církve dali Bohu slib, že denně, po celý rok, budou jednu hodinu věnovat modlitbě. Doporučuje se vnitřní modlitba, růženec, křížová cesta, ale prakticky je vhodné se modlit pravdy Golgoty a vzkříšení dle brožurky viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?category_name=sveceni-nedele anebo modlitbu víry dle Mk 11,23 viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=27506.
V rámci rechristianizace rodiny ať jsou v každé domácnosti vytvořeny i vnější podmínky pro soukromou a společnou modlitbu. V pravoslavné církvi v Rusku, v rodinách, v každém domě, byl tzv. modlitební koutek, kde byl obraz Bohorodičky a před ním visela lampa. Ideálem by bylo, aby se pokud možno tuto jednu hodinu modlily alespoň dva členové rodiny společně, a to v čase tzv. svaté hodiny – od 20 do 21 hod. Ať kněží ve 21 hod, tam kde jsou, dají na 4 světové strany požehnání. Ve svaté hodině je možno i chvíli číst Písmo nebo životopisy mučedníků a svatých. V tomto čase se nejvíce lidí dívá na televizi. Proto je třeba i kvůli svaté hodině omezit toto narkotikum, které nenese ovoce upevnění rodiny, ale naopak. Špatné příklady generalizuje a podává návody ke zlu. Proto v rámci obnovy rodiny je třeba učinit radikální krok vůči televizi, která členům rodin přinejmenším krade drahocenný čas!
- Vyhlaste nový model svěcení neděle vycházející ze 4 pramenů Jeruzalémské církve (Sk 2,42). Světit neděli je třeba už v sobotu večer tím, že prožijeme jednu hodinu pravdy Kristova vzkříšení (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=1487). Rovněž v neděli ráno je vhodné už v pět hodin ráno začít dvě hodiny osobního prožívání pravdy vzkříšení (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=665, http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=663). Rovněž jednu hodinu, nejlépe od 8 do 9, prožít pravdu seslání Ducha svatého (viz http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=659). Pak pamatovat і na liturgii. Odpoledne je velmi důležité věnovat čas bratrskému společenství, kde by věřící zůstávali v apoštolském učení a zároveň by se povzbuzovali osobním svědectvím života s Kristem. Toto živé společenství je velmi nutné, ale bez zdůraznění vnitřní modlitby, pravdivého pokání а následování Krista je nefunkční. Ovocem takového svěcení neděle bude duchovní vzkříšení rodiny, církve i celého národa! V bratrském společenství, by se muži měli prakticky učit, co to znamená být zodpovědnou hlavou rodiny, a ženy by se měly učit a povzbuzovat, jak poslouchat své muže a jak vychovávat děti (srov. 1 Tim 5). Islám, buddhismus i zednářství formují pro svůj program muže. Křesťanským mužům není dán Boží program. Skrze falešné proroky – tzv. teology je jim dán pouze falešný program. Proto dopadá prokletí a progresuje autogenocida tzv. křesťanských států. Katolický muž má být bojovník za pravdu a Kristův zákon. Má chránit svou ženu a děti. Musí bojovat nejtěžší boj se svými vášněmi a svým egoismem, a to je pravé bojové umění křesťanského muže. Bůh mu jako odměnu dá dobrou rodinu a věčnou odměnu po smrti.
V těchto sedmi bodech je stručně nastíněn program pravdivé reformy katolické církve. Zatím se katolická církev i s Vatikánem stala nevěstkou antikrista a v těchto dnech na ní spočívá Boží prokletí. Svěřené duše nevede do nebe, ale demagogickými frázemi o lásce, toleranci, úctě, do věčného zavržení. Je čas začít pokání, jinak Bůh dopustí velké utrpení, za něž zodpovědnost dopadne na Vatikán, pokud odmítne pravdivou reformu, tedy pravdivé pokání!
Modlíme se za Vás, abyste využil autoritu nejvyššího pastýře a učinil radikální kroky reformy i za cenu, že budete otráven či zemřete jinou mučednickou smrtí. V každém případě stojíte před rozhodnutím: buď Petr nebo Jidáš. Buďte Petrem. Nečekejte a jednejte!
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského patriarchátu
+ Metoděj, OSBMr + Timotej, OSBMr
biskupové – sekretáři Patriarchátu
http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?page_id=27936
12.12.2014