Slovo otce patriarchy Eliáše: Každý z nás má mít jako prorok Eliáš zkušenost s Božím ohněm
Svatý Jan Křtitel řekl lidu, který za ním přišel k Jordánu: „Já vás křtím vodou. Přichází však někdo silnější než já; nejsem ani hoden, abych rozvázal řemínek jeho obuvi; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.“ (Lk 3,16)
A Pán Ježíš později řekl zástupu, který se jednou shromáždil kolem něho: „Oheň jsem přišel vrhnout na zem, a jak si přeji, aby už vzplanul!“ (Lk 12,49)
V Mk 10,40 Ježíš mluví o křtu, kterým má být křtěn a tak po tom touží, dokud se to nestane. V souvislosti je jasné, že mluví o nastávající smrti na kříži. V Kristově smrti je konečně přemožena nejhorší moc, a tou je hřích. Svátostným křtem jsme byli ponořeni do Jeho smrti, ale je třeba, aby tato moc smrti pronikla celou naši bytost. Toto proniknutí a ponoření všech oblastí duše i těla do Jeho smrti je vysvobození z moci hříchu, který vládne v našich údech (Ř 7,21). Tento duchovní oheň spaluje vše, co není Boží v naší paměti, v naší vůli a v našem rozumu, vše, co je překážkou Božího království. Máme projít ohněm očisty, abychom byli přetvořeni v Krista.
Zmínka o ohni je v Písmu v různých souvislostech. Například, když prorok Eliáš bojoval s okultizmem, prosil, aby Hospodin seslal na zem oheň.
V 1. knize královské se píše: „Eliáš dále řekl lidu: ‚Jako Hospodinův prorok zbývám už sám, ale Baalových proroků je čtyři sta padesát. Ať nám dají dva býky. Oni ať si vyberou jednoho býka, ať ho rozsekají na kusy a položí na dříví, ale oheň ať nezakládají. Já udělám totéž s druhým býkem: dám ho na dříví, ale oheň nezaložím. Vzývejte pak jména svých bohů a já budu vzývat jméno Hospodinovo. Bůh, který odpoví ohněm, ten je Bůh.‘ Všechen lid odpověděl: ‚To je správná řeč.‘“ (1Kr 18,22-24)
Hrozilo totiž, že celý národ odpadne od pravé víry. Na jeho přímluvu sestoupil oheň z nebe. Jednou na hoře Karmel na obětní dar a pak na vojáky, které poslal král, aby ho zabili… „Poslal pro něho velitele s padesáti vojáky. Ten k němu vystoupil, a hle, Eliáš seděl na vrcholu hory. Promluvil k němu: ‚Muži Boží, král rozkazuje: Sestup!‘ Eliáš veliteli těch padesáti odpověděl: ‚Jsem-li muž Boží, ať sestoupí oheň z nebe a pozře tebe i tvých padesát!‘ I sestoupil oheň z nebe a pozřel jej i jeho padesát.“ (2Kr 1,9-10)
Tak se stalo dvakrát. Potřetí měl Eliáš podle slova anděla, který k němu mluvil, sestoupit dolů a předstoupit před krále. Eliáš zopakoval Boží ortel nad králem za to, že se šel doptávat skrze věštící praktiky démonických sil v Ekrónu. „Protože jsi poslal posly do Ekrónu s dotazem Baal-zebúbovi, jako by nebyl Bůh v Izraeli, aby ses dotázal na jeho slovo, proto z lože, na které jsi ulehl, už nevstaneš, ale zcela jistě zemřeš.“ I zemřel podle Hospodinova slova, které promluvil Eliáš. (2Kr 1,1-17).
Také v Novém zákoně je zmínka o ohni. Nad apoštoly se v den Letnic ukázaly ohnivé jazyky. Oč tu jde? Jde o duchovní oheň.
O Hospodinu je řečeno: „… neboť Hospodin, tvůj Bůh, je oheň sžírající, Bůh žárlivě milující.“ (Dt 4,24) A také: „Z chřípí se mu valil dým, z úst sžírající oheň…“ (Ž 18) A prorok Jeremiáš praví: „Tu se Hospodinovo slovo stalo v mém nitru hořícím ohněm…“ (Jer 20,9) Když Bůh Mojžíšovi dával své slovo, celá hora Sinaj byla v ohni. To byl, samozřejmě, symbol. My dnes nepotřebujeme vidět něco podobného, ale potřebujeme duchovní oheň, aby spálil duchovní „bacily“, aby oheň Boží horlivosti očistil lidské duše. Nechceme zakoušet po smrti pekelný oheň. Proto chceme očistný oheň, který je spojený s Duchem svatým, s Duchem pravdy. Chceme oheň pravdy.
Často volám k Bohu: „Pane, nechci nic jiného, jen jedno: aby přišlo Tvé království, aby duše byly spaseny! A zatím se daří podvodníkům, vzdává se jim božská úcta a masově se šíří. A Tvé království? Živoří…“
Přišel např. Nietzsche, vytvořil ideologii, a výsledkem byly koncentrační tábory. Přišel Marx, který byl prakticky satanistou, napsal jednu knihu, „Kapitál“, a Boží nepřítel skrze ni oklamal lidi a mnoho zemí se ocitlo pod diktaturou lživé ideologie komunismu, např. Čína, mnohé evropské země, a tentýž duch způsobil, že jiné země, např. Portugalsko a Mexiko se dostaly pod nadvládu svobodných zednářů. Poté přišlo voodoo, rocková hudba… Všichni v jejím rytmu kývají hlavami a otevírají se různým nečistým a okultním démonům. Jeden člověk něco napíše, složí hudbu a lidi jdou masově do pekla. Co to je? To je opravdu nějaká „energie“, nějaká síla, která je zotročuje! Je to duchovní infekce…Jak je toto vše možné?!! A my máme evangelium, které je napsáno pro člověka, dává mu spásu, ale jako bychom byli něčím drženi. Máme rozum a nedovedeme si spočítat, že jedna a jedna jsou dvě… Nedovedeme si spočítat, že je tady realita smrti, realita Božího soudu a věčnosti.
Položme si otázku: Proč žiji? Jaký je smysl mého života? Abych jedl, spal, utratil život v marnosti, klamu a ve hříchu, a pak přišla smrt a já šel rovnýma nohama do pekla? To není můj životní program! To není program, který nám dal Bůh! To je falešný program! Bůh nám připravil věčné nebe. Dal nám svého Syna, který sestoupil k nám na zem a zemřel za nás na kříži. A tento Syn nám dává Ducha svatého a zaslibuje: „Oheň jsem přišel vrhnout na zem, a jak si přeji, aby už vzplanul!“ A co já? Nyní volám: „Pane, ať hoří! Nejprve ve mně! Ať spálí všechny marné myšlenky, všechny falešné pocity, falešné plány, všelijaké svévolnosti! Ať ve mně hoří! Já nechci očistcový oheň po smrti!“ Jak říká sv. Augustin: „Pane, tu na zemi mě pal a řež, ale uchraň mě muk na věčnosti!“
Co je to za ducha, který dnes dovede ovládat lidi natolik, že ztratili rozum i svědomí?! Prorok Eliáš bojoval proti okultizmu, čili proti síle, která je za magií, věštěním, spiritizmem, která demonstruje jakousi moc… A Bůh ukázal na jeho přímluvu ještě větší moc – oheň z nebe. Jak jsem již řekl, my dnes nepotřebujeme, aby sešel oheň z nebe, ale potřebujeme, aby Boží moc, která je spojená s Duchem svatým, s Boží všemohoucností, s Boží láskou, spálila všechnu temnotu, lež, tu duchovní infekci a duchovní pouta, která nás drží, takže jednáme jako slepci.
Každý den se modlíme prorockou modlitbu dle Ezechiela 37. Prosíme, aby Boží Duch oživil suché kosti. Amerika, Austrálie, Evropa, severské země… To všechno byly kdysi křesťanské země, a to v plné síle. V Číně sice křesťanství je, avšak je pronásledováno, v Americe je na ústupu a v Evropě už je mrtvé… To už ani není křesťanství. Řím je dnes spíše muzeum. Duch svatý byl odtud vyhnán. Vatikán se stal centrem duchovních mrtvol. Co dělat? Kdo způsobí vzkříšení těchto duchovních mrtvol? Odpověď je jasná – Boží všemohoucnost. Činitelem Boží všemohoucnosti je Duch svatý. Jak se to stane? Duch svatý učiní nemožné možným.
Ježíš řekl: „Oheň jsem přišel vrhnout na zem…“ Tedy ať hoří! Ať spaluje! Ať hoří na ve všech těchto národech! Ať hoří v církvi! Ať hoří v každém kněžském srdci, v každém biskupovi, který byl pomazán, v každém křesťanovi, který byl pokřtěn! Ať ten oheň spálí nánosy marnosti, které nás odvádějí od podstaty!
Potřebujeme Boží oheň, jinak se člověk nedostane ze závislosti na hudbě, na narkotikách, na nečistotě, na hříchu… Za těmi, kteří řídí svět, je duch, jinak by je nikdo neposlouchal. Oni sami by se porvali mezi sebou, ale takto dovedou rozeštvávat druhé. Už jen dva lidé mají problém sjednotit se, ale tito dovedou vytvořit jednotu ve zlém. Skrze ně působí duch lži. A tento duch musí být spálen Duchem Božím, ohněm Boží moci, Božím ohněm. Ať tedy sestoupí oheň z nebe a spálí lež i všechny lživé systémy! Ať je postaví do světla! Přijď, Duchu svatý, od čtyř větrů a zaduj na ty povražděné, ať ožijí!!! Pronikni svým ohněm duchovní prostředí, zasáhni démonské síly, které působí v ovzduší, které nás drží v totální tuposti!
Už malé dítě se ptá: „K čemu to je a proč?“ Člověk má rozum, rád spekuluje, ale když přijde řeč na jednoduché, ale zároveň nejpodstatnější věci, jako je smysl života, realita smrti, realita Božího soudu, realita věčnosti, realita Božího milosrdenství…, je to pro něho tabu. O tom je zakázáno mluvit. Na to má starý člověk, ta ďábelská infekce v nás, obranný systém. Toto ložisko zla, které bují jako rakovina, drží náš rozum i vůli v otroctví a táhne nás jako na provaze do pekla. Stop! Zúčtujeme spolu! Ať sestoupí oheň a spálí okovy hříchu!
Ať spálí démonské síly, které vykonávají svou vládu v ovzduší a které stojí za okultizmem, démony narkomanie, satanské hudby, falešných filozofií a ideologií, nečisté démony homosexualizmu, genderu, ty, kteří jsou za těmi, kteří propagují redukci lidstva.
My jsme bezmocní, ale Bůh je všemohoucí. Musíme si toho být vědomi. Tady působí démonské síly a my můžeme k Němu volat. Je potřeba oheň z nebe, jinak žádná lidská síla nevzkřísí mrtvé křesťanství. A každý pokřtěný, každý kněz, řeholník, řeholnice má zodpovědnost: stát ve víře před Bohem a svolávat z nebe Boží oheň. Ať hoří a spaluje špínu hříchu, démonské síly, ať očišťuje lidská srdce! A začít to musí, samozřejmě, od každého z nás: „Pane, ať ve mně hoří Tvůj oheň! Ať spálí všechno, co není ve shodě s Tvou vůlí. Ty to chceš i já to chci i církev to chce – ta, která je již v nebi, církev oslavená. I církev putující, ta hrstka, která dneska ještě existuje a stojí vůči mase duchovních mrtvol, které byly otráveny falešnými proroky – různými liberálními teology a apostaty.“
To je ta hrstka, jak říká Písmo, ten zbytek v Izraeli, pro který Bůh koná obnovu. Každý z nás má patřit do tohoto zbytku, do této živé Kristovy církve, která je tajemným Kristovým tělem. Ať v nás skutečně hoří Ježíšův oheň!
Stáhnout: Slovo otce patriarchy Eliáše: Každý z nás má mít jako prorok Eliáš zkušenost s Božím ohněm
