Základní pravda o Trojjediném Bohu zní: Je jeden Bůh ve třech osobách. Tři Božské osoby se jmenují: Otec, Syn a Duch svatý. Skrze křestní milost ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého jsme povoláni k tomu, abychom měli účast na životě Nejsvětější Trojice zde na zemi skrze víru a po smrti ve věčném světle. Toto je katolická víra: uctíváme jednoho Boha v Trojici a Trojici v jednotě, aniž bychom směšovali osoby či rozlučovali podstatu. Jiná je totiž osoba Otce, jiná Syna, jiná Ducha svatého. Jediné je však Božství, rovná sláva a stejná věčná velebnost Otce i Syna i Ducha svatého.
Svatý Řehoř Naziánský dává cařihradským katechumenům tento souhrnný trinitární výklad víry: „Především uchovejte mi tento vzácný poklad, pro který žiji a bojuji, s nímž chci umřít, který mi dává schopnost snášet všechna zla a pohrdat všemi rozkošemi: tím pokladem myslím vyznání víry v Otce i Syna i Ducha svatého. Dnes vám je svěřuji. V síle tohoto vyznání vás nyní ponořím do vody a z ní vás vyzvednu. Dávám vám je za společníka a ochránce pro celý život. Sotva jsem začal uvažovat o jednotě, a už jsem ponořen do záře Trojice! Sotva jsem začal myslet na Trojici, a už mě zase uchvacuje jednota!“
Bůh je jeden, ale ve třech osobách. Tuto pravdu nazýváme tajemstvím o Nejsvětější Trojici, protože ji svým rozumem nemůžeme pochopit. Legenda o sv. Augustinovi praví, že se mu na mořském břehu ukázalo dítě a řeklo, že spíše přelije celé moře do důlku, než by on, Augustin, vyzkoumal tajemství Nejsvětější Trojice. Kdo se dívá upřeně do slunce, jak říká sv. Augustin, toho slunce oslní. Kdo se do něho nepřestane dívat, oslepne docela. Tak je to i se zkoumáním tajemství víry rozumem. Toho, kdo je chce vypátrat, oslní, a kdo o nich nepřestane hloubat svým rozumem, pozbude vší víry. Kdo by nechtěl tomuto tajemství věřit, protože ho nechápe, podobá se slepci, který by popíral existenci slunce, protože on ho nevidí. Ačkoliv tato pravda je nepochopitelná, není proti rozumu. Nerozumné by bylo tvrdit: tři osoby jsou jedna osoba. Nebo: jedna bytnost jsou tři bytnosti. To by si samo odporovalo. Ale učení církve je: jsou tři osoby, ale pouze jedna bytnost. Kdo tvrdí: není možno, aby tři bylo jedno a jedno, aby byli tři, dokazuje tím, že učení církve nerozumí.
I v přírodě nacházíme mnoho věcí, které nechápeme, a přece jsou pravdivé. Éter kmitá za jednu sekundu 430 bilionkrát, sděluje-li našemu oku barvu červenou, a dvakrát tolik, sděluje-li barvu fialovou. A nejsou-li i světlo, elektřina, magnetizmus skutečnosti, které nedovedeme vysvětlit? A je-li v přírodě tolik věcí, které si nedovedeme vysvětlit, čím méně můžeme pochopit věci, které se týkají Boha?! Kdo není Bohem, nikdy nepochopí, co jest Bůh. „Nikdo nezná Otce, jedině Syn a ten, komu by to chtěl Syn zjevit.“ (Mt 11,27)
V přírodě nacházíme mnohou podobnost s tajemstvím Nejsvětější Trojice. Jediný bílý paprsek světla se může rozložit v červený, žlutý a modrý. Je v něm tedy trojbarevné světlo. Voda může být buď tekutá, pevná jako led, anebo jako pára. A je to stejná voda. Sv. Patrik, patron Irska, když vysvětloval tajemství Nejsvětější Trojice obráceným z pohanství, používal ke znázornění jetelový trojlístek.
„Tři božské osoby mají společně božskou bytnost. Tedy nejsou tři Bohové, nýbrž je jeden Bůh. Otec je sice někdo jiný než Syn, neboť jako osoba je rozdílný od Syna, ale není něco jiného, neboť není jiná bytnost,“ vyhlašuje IV. sněm lateránský. „Otec a Syn nejsou sice jedna a táž osoba, ale jsou jedna a tatáž Božská přirozenost. Proto je jedna osoba právě tak věčná, vševědoucí, všemohoucí a dokonalá jako druhá. Svět stvořili, vykoupili a posvětili všechny tři osoby společně. Přece však se říká: Bůh Otec stvořil a udržuje nás v existenci, Bůh Syn nás vykoupil a Duch svatý nás posvěcuje.“
Tajemství o Nejsvětější Trojici známe z Kristových slov: „Jděte do celého světa, učte všechny národy a křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“ (Mt 28,19) Ze stvoření nemůžeme poznat tajemství Nejsvětější Trojice. Ze stvoření poznáváme Všemohoucího a Nejvyššího Boha. Tajemství Nejsvětější Trojice nám zjevuje samotný Pán Ježíš. „Nikdo nezná Syna, jedině Otec. A nikdo nezná Otce, jedině Syn, a komu by to chtěl Syn zjevit.“ (Mt 11,27) „Boha nikdo nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, který je v lůně Otcově, ten o Něm řekl.“ (Jn 1,18)
Víru v toto tajemství Svaté Trojice veřejně vyznáváme, když děláme kříž, žehnáme se a s vírou pronášíme: „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.“
Tajemství Nejsvětější Trojice, jak jsme zdůraznili, je základem naší křesťanské víry, neboť bez přijetí této pravdy nerozumíme vykoupení skrze Syna Božího. V současnosti je proklamovaná hereze, že všichni máme a uctíváme jednoho Boha – křesťané spolu s buddhisty, hinduisty a muslimy i se všemi ostatními pohany. Tato hereze se odvolává na dokument II. Vatikána Nostra aetate a na gesto Jana Pavla II. v Assisi v roce 1986. Jenže tyto pohanské kulty nejenže neznají tajemství Nejsvětější Trojice, ale ony mají i převrácený pohled na Boha. Místo pravého Boha Stvořitele uctívají démony. Bůh, který se zjevil Abrahámovi, není totožný s pohanskými božstvy a jejich lživými naukami a praktikami. Tvrdit, že pohané mají svou vlastní cestu spásy, a proto je třeba zrušit misii a přeměnit ji jenom v jakousi charitativní službu či v jakýsi dialog, je zradou Kristova učení a Jeho poslání.
Vzbuzuj často víru v tajemství Boha ve třech osobách. Často opakuj: „Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky až na věky věku. Amen.“ Tak říkej, kdykoliv ti Bůh prokázal dobrodiní, ale i tenkrát, když na tebe dopustil utrpení, protože tě vším tím z láskou vede k věčné spáse.
