Tři listy o čistotě srdce (První list – osobám zasvěceným Bohu)

27. 9. 2020

První list – osobám zasvěceným Bohu

Druhý list – osobám žijícím v manželství

Třetí list – mládeži o čistotě

První list

Vážení biskupové, kněží a řeholníci,

BKP v sedmidílném komentáři reagoval na propagaci sodomie jezuitou J. Martinem. Jak se v kontrastu s Martinovým postojem k nemorálnosti stavěl pohanský mudrc Diogenes? On chodil ve dne po aténském náměstí se svítilnou v ruce, jako by něco hledal. Když se ho tázali, co hledá, odpověděl: „Hledám člověka.“ Řekli mu: „Copak nevidíš tolik lidí?“ Odpověděl: „To nejsou lidé, to jsou zvířata, neboť se nechávají vést pouze zvířecími pudy a vášněmi.“ Nemorálnost však činí z lidí navíc i dravá a nebezpečná zvířata – šelmy –, ne-li vtělené démony. Naproti tomu Kristovo evangelium dává člověku pravou důstojnost.

Co by na jezuitu Martina řekl apoštol Pavel? „O smilstvu a jakékoliv nezřízenosti ať se mezi vámi ani nemluví. Vést sprosté, hloupé a dvousmyslné řeči se nepatří.“ (Ef 5,3-4) „O tom, co oni dělají potají, je odporné i jen mluvit.“ (Ef 5,12)

„Nepodílejte se na neužitečných skutcích tmy, naopak je nazývejte pravým jménem.“ (Ef 5,11) Do skutků tmy dnes patří sexuální (anti)výchova, gender s programem přeoperovávání pohlaví… To vše je znakem démonismu a satanizace odpadlého křesťanství.

„Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými?… Varujte se smilstva!… Cožpak nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá?…“ (1Kor 6,15-18).

Církev hlásala čistotu před manželstvím, věrnost manželskou a čistotu osob Bohu zasvěcených.

Vážené Bohu zasvěcené osoby,

hovořit o otázce morální čistoty není možné bez zakořenění v živé víře, která se na život dívá z perspektivy věčnosti a počítá v tomto boji s Boží pomocí. Pokud se někdo opravdu obrátí od cesty hříchu k Bohu a najde živý vztah k Ježíši, všechny problémy budou postupně vyřešeny. Podmínkou však je jít novou cestou, kterou je Ježíš (srov. J 14).

V poslední době byla skrze hereze neomodernismu a synkretismu víra odtržena od živého vztahu k Ježíši a tím i od života. Mnohde se křesťanství stalo pouze bezduchou ideologií. Morálka tak ztratila svůj základ i své opodstatnění. Nejcitlivěji se to projevuje ve vztahu k 6. a 9. přikázání. Jediná cesta z tohoto začarovaného kruhu je neřešit problém morálky atomizovaně bez navázání na podstatu. Tou je živý vztah k Ježíši. Východiskem je hlásat živého Krista a v plnosti evangelium a tak konat pravdivou reevangelizaci! Pak budeme chápat i morální požadavky, které jsou dány v horském kázání: „Pohoršuje-li tě tvé pravé oko, vyrvi ho a odhoď od sebe.“ (Mt 5,29) Co to znamená? Máme dvojí zrak – tělesný a duševní. Tím duševním je naše představivost, která dovede z paměti oživit určitou konkrétnost, která pak vyvolá naši smyslnou žádostivost. Proto hned, když se objeví nečistý obraz či vzpomínka, musím vyrvat své vnitřní oko ze spojení s tímto objektem a odhodit ho od sebe – oddělit se od něho. Jde tu prakticky o vnitřní sebezápor, o přerušení vnitřního či zevnějšího nečistého pohledu. Toto vytržení oka není jednorázový čin, ale je to program, cesta víry a boje za svou spásu. „Toto je oběť živá a svatá, toto je vaše duchovní bohoslužba.“ (Ř 12,1n)

Vy, drazí biskupové a kněží, stojíte před historickou etapou, a tou je vnitřní reforma církve. II. Vaticanum otevřel dveře falešné reformě církve, otevřel dveře herezím, synkretismu i antimorálce. Ovoce dnes žneme v církvi i ve světě. S reformou začněte od sebe. Ježíš napomíná biskupy první církve k pokání, Jeho slovo je aktuální pro každého z vás: „Andělu (biskupu) církve v Sardách napiš: Vím o tvých skutcích, podle jména jsi živ, ale jsi mrtev. Posilni, co ještě zůstává a je už na vymření! … Čiň pokání.“ (Zj 3,1-3)

Svatí začali pokání od sebe! A to je cesta i pro Tebe. Pak je třeba začít s reformou semináře a kněží. Studentům teologie je třeba odhalit skryté hereze za lživým systémem historicko-kritické teologie (nemodernismu) tak, jak to učinil sv. Pius X. Rovněž je třeba otevřeně odsoudit falešnou úctu k pohanským kultům, de facto k jejich démonům! Je třeba je vést k osobnímu obrácení a následování Ježíše Krista cestou vnitřní modlitby a Božího slova (srov. Sk 6,4). Tímto se vyřeší i všechny otázky morálky. Pokud se Ježíšův život stane naším životem, budeme hlásat Krista a svědčit o Něm a Jeho evangeliu v Boží moci. Pokud tuto duchovní moc nemáme, stáváme se zvětralou solí, která se vyhazuje a lidé po ní šlapou (srov. Mt 5,13). Vy jako nástupci apoštolů plně zodpovídáte v této historické době především za naplnění nejpodstatnější potřeby, kterou je vnitřní obroda církve. Z toho budete skládat účty před Božím soudem.

Vy, drazí kněží a řeholníci, máte povinnost být vzorem svatosti a čistoty jako apoštol Pavel. On nejen že neměl manželku, ale byl i skutečně svobodný od starostí světa. Staral se na prvním místě o svůj živý vztah k Ježíši a pak o spásu duší! O co se staráte vy? Vy máte sv. Pavla následovat, abyste jako on mohli povědět: „Následujte mě jako já Krista.“ (1Kor 11,1)

Co se týče sexuality, je třeba mít vyhraněný postoj. Realizuje se lidským způsobem jen v manželství. Sexualita je integrální součástí lásky v manželském soužití, které je však spojeno i s celoživotní obětí, a to až do smrti. Láska má rovinu tělesnou, což je eros, dále rovinu duševní, což je láska k rodině, národu – filia a pak je to agapé, což je čistá láska, která je zakotvena v Bohu, a vůči bližnímu se projevuje nezištnou obětí.

Bůh vložil lásku obzvlášť do srdce matky k jejímu dítěti. Podstatu této lásky vyjadřuje stará báje: Byl jeden zlotřilý syn, kterému ďábel nabídl pytel peněz, pokud zabije svou matku a donese v noci do temného lesa její srdce. On tak učinil, ale v temném lese zakopl a krvavé srdce matky mu vypadlo na zem. Vtom uslyšel jemné zasténání: „Synáčku, neublížil sis?“ Toto je jen slabý obraz Ježíšovy lásky, která nás nepřestává milovat, ač je námi neustále odvrhována, zraňována a ubíjena.

Na počátku 20. století (1902) v Nettunu v Itálii byla zavražděna 12letá dívka Maria Goretti, která raději zvolila mučednickou smrt, než by ztratila věnec čistoty. Církev ji prohlásila za svatou. Podobně v minulosti to byly svatá Anežka, Lucie, Agáta a mnohé jiné…

Kněží musí při katechezi zdůrazňovat učení církve, že snoubenci jsou povinni zachovat čistotu ve zdrženlivosti.

Čistá láska – agapé

K celibátu mnohdy Bůh člověka přivede i určitými okolnostmi.

W. Busch (1897-1966) jako evangelista a misionář v Německu měl odvahu po válce povědět mladým ženám: „Ve II. světové válce padlo z našeho národa 5 milionů mužů. Pět milionů děvčat musí jít životem cestou osamělosti. Měli bychom si uvědomit, co to znamená pro náš národ tato mlčící bolest 5 milionů děvčat. Ti muži leží na bojových polích. Chtěl bych těmto děvčatům povědět: ‚Nekraďte nyní hříšným způsobem to, čeho se vám nedostalo! Nevkrádejte se do cizích manželství!‘ ‚Ale co s námi?‘ ptají se. Já odpovídám: ‚Vy, mladá děvčata, která jste se nevdala, naplňte svůj život čistou láskou – agapé – vztahem k Ježíši, a poznáte pravé štěstí, které vás naplní a které vám žádný člověk dát nemůže. Tato agapé, která naplňuje srdce, se projevuje vůči lidem nezištnou a obětavou službou k nemocným, trpícím a opuštěným. Svět touží po této obětavé a dávající se lásce!‘“

Bez živé víry není možné ani po válce, ani dnes přinášet životní oběti a najít pravou lásku a pravé štěstí – Ježíše. Jenže tato víra je soustavně různými polopravdami, frázemi, filosofiemi a novými teologiemi otravována a ničena!

Je přirozený zákon přitažlivosti. Co je těžší než vzduch, padá k zemi. Člověk je držen tímto zákonem. Aby vzlétl, použil balón, naplněný lehčím plynem než je vzduch. Tímto překonal zákon přitažlivosti. Podobně je tomu se zákonem hříchu (Ř 7,1), který nás táhne dolů, ale je zde i zákon Ducha, který mě osvobodil od zákona hříchu a smrti. Ten platí jen pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši (srov. Ř 8,1-2).

Ptáme se: Jakým morálním přínosem pro současné lidstvo je psychologie C. G. Junga a psychoanalýza S.  Freuda? Můžeme konstatovat, že mínusovým. Jejich praktiky nevedou ke Kristu, k odpuštění hříchů, k osvobození z hříšné závislosti, ale naopak odvádějí na falešné cesty a legalizují hřích. Bohužel nejen pacienti na psychiatrii, ale i mnohé řeholnice tím suplují duchovní život. Komu Freud dal sílu, aby bojoval s tzv. libidem – hříšnou žádostivostí? Koho zbavil hříchu? Přirozenou silou nezvítězíme ani nad tzv. libidem, ani nejsme schopni plnit evangelijní požadavky. Pokud však máme živý vztah k Ježíši, pak On nám sílu dává (srov. Fp 4,13).

Apoštol Jan píše: „Mládenci, jste silní, Boží slovo ve vás zůstává a tak jste zvítězili nad zlým.“ (1J 2,14) Apoštol ví, že mládenci musí bojovat především s pokušením v oblasti čistoty, a také ví, že nakonec tuto oblast zneužívá Zlý (tj. nečistý démon). Jak zvítězili? Tak, že zůstávali v Božím slově! „Zůstanete-li v Mém slově… Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ (J 8,31-32) To zaslíbení platí plně i dnes, a nejen pro mladíky, ale i pro každého, kdo Krista přijal. Podmínka, abychom mohli přemoci Zlého, je zůstávat v Kristu a v Jeho slově.

Nečistí démoni

Ti působili nejen v době Kristově, ale působí i dnes (sexuální vraždy, zvrácenosti, gender, sodomie…). Tvrdit, že nečistí démoni dnes šli na dovolenou a že jsou nezaměstnáni, je známkou duchovní slepoty. V evangeliu vidíme, že duch nečistý je mnohdy spojen i s určitými chorobami a po jeho vyhnání jsou lidé uzdravováni. „Ježíš pohrozil nečistému duchu: ‚Duchu němý a hluchý, nařizuji ti, vyjdi z něho!‘“ (Mk 9,25) „Uzdravovali se i ti, kteří byli sužováni nečistými duchy.“ (Lk 6,18) Jak působí duch nečistý na psychosomatický systém je tajemstvím. „Ježíš dal apoštolům moc démony vyhánět.“ (Mt 10,1) A co my? Ten příkaz platí i pro nás. I my je máme vyhánět prstem Božím jako apoštolé a svatí, kteří tuto Boží moc přijali a s ní spolupracovali.

Co se týče kněžských tragédií, týkají se i ženatých protestantských pastorů.

Merlin Carothers vypráví tento příběh: Jistý letniční pastor vybudoval prosperující sbor. Měl hodnou ženu a vzorné děti. Téměř 30 let působil požehnaně. Jednoho dne ho jistá žena z jeho sboru požádala o pastorační rozhovor. Vyznala mu, že na něho myslí a představuje si nečisté věci. Pastor takovou rozmluvu nečekal, nebyl na to připraven. Měl ji okamžitě zastavit, radikálně změnit téma rozhovoru a co nejrychleji ho ukončit. Pro svou hloupost ji však soucitně vyslechl. Vnějškově se jakoby nic nestalo. Pastor se rozhodl, že pokud by ho chtěla navštívit podruhé, zavolá svou ženu, aby byla svědkem dalšího rozhovoru. Dotyčná osoba se s ním však setkala nečekaně, začala rozhovor a rozplakala se. Z falešného soucitu ji pohladil. Okamžitě to využila a objala ho. Výsledek? Brzy nato otěhotněla a tvrdě vyžadovala, že se musí rozvést se svou ženou a vzít si ji. Když se pak radil s pastorem Merlinem, ten mu řekl asi toto: „Vletěl jsi do pasti, ale kořen je hlubší. Jak ses díval během svého života na ženy?“ On odpověděl: „Normálně, jako každý jiný muž.“ Merlin mu řekl: „Ale právě v tom tkví celý problém, a proto přišla tato katastrofa. Co to znamená normálně? To znamená, že ses radikálně nepostavil proti nečistým myšlenkám a představám. I když jsi myšlenku na tělesné cizoložství nepřipustil, dopouštěl ses duchovního cizoložství skrze své vnitřní oko (obrazotvornost) a toto podhoubí čekalo roky na příležitost, a když přišla, projevilo se. To je jádro problému.“ Pastor pak veřejně oznámil před celou farností, čeho se dopustil a stal se obyčejným dělníkem. Za tento hřích zakusil velikou bolest a pokoření pro sebe, celou rodinu a také farníci byli hluboce zraněni. Kořen celého neštěstí byl v tom, že neusiloval o čistotu myšlení, že nevyrval vnitřní oko představivosti a neodhodil od sebe (srov. Mt 5,29).

Mnohdy vidíme naprosto nemoudré a pohoršující jednání mladých kněží vůči ženám. Bůh je nebude chránit, když ignorují přirozenou i duchovní ochranu před pádem. Je jen otázkou času, kdy dojde ke katastrofě. Statistiky podávají smutnou bilanci mnohých odchodů z kněžství.

Odstrašujícím příkladem antimorálky je dnes tzv. synodální cesta německých biskupů, kteří usilují dokonce o sňatky sodomitů v chrámu.

Jak by chtěla německá teologie hájit Ježíše, když ho prakticky popírá?! Jak by chtěla hájit duchovní život, když žádný nemá?! Jak by chtěla mluvit o morálce, když žádnou neuznává?! Nejinteligentnějším teologem je sám ďábel – satan. Teologové, kteří mají ducha světa, jsou jeho žáci. Jsou to anonymní satanisté.

Mezi hříchy, které jsou v rozporu s čistotou, třeba připomenout onanii, smilstvo, pornografii a sodomii.

Vážení nástupci apoštolů, vám bylo dáno reprezentovat církev a mluvit jejím jménem.

Zvláště choulostivé jsou otázky morálky. Mnozí tzv. teologové místo toho, aby budovali živou víru a morální zásady, konají pravý opak. Biskup je povinen nejenom trestat heretiky, ale je také povinen zabezpečit zdravé učení i prostředky ke spáse. Uvědomte si, že máte velkou zodpovědnost před Bohem, před církví, ale i přede všemi, kteří hledají pravdu. Vy nemůžete tvořit jednotu s homosexuální sítí ani s neplatným papežem Bergogliem, který sodomii privileguje!

Drazí biskupové, kněží a řeholníci, stav církve je kritický! Vy však máte hlásat pravověrné učení církve i Boží přikázání a zákony. Jste zodpovědní za spásu duší těch, kteří vám byli svěřeni. V dnešní době, kdy neplatný papež spolu se světem hlásá antievangelium, schvaluje gender demoralizaci, modloslužbu s Pačamamou, a dnes i čipovanou vakcinaci v jednotě s Gatesem a elitami, musíte počítat s pronásledováním, a navíc musíte počítat i s eventuální smrtí, kterou hrozí celosvětová karanténa s vakcinací a redukcí. Buď se postavíte pod prapor Kristův, anebo pod prapor antikrista. Dvěma pánům nemůžete sloužit a na vaší věrnosti záleží spása těch, kteří vás poslouchají a kteří se podle vás řídí. Buďte hrdinové a postavte se, bude-li třeba, i proti proudu, ale za Krista a za duše.

+ Eliáš

Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr                 + Timotej OSBMr

Biskupové sekretáři

Stáhnout: BKP: Tři listy o čistotě srdce /První list – osobám zasvěceným Bohu/ (27. 9. 2020)

Byzantský katolický patriarchát (BKP) je společenství mnichů, kněží a biskupů, žijících v klášterech. V čele BKP stojí patriarcha Eliáš s dvěma biskupy-sekretáři +Timotejem a +Metodějem. BKP povstal z potřeby hájit základní křesťanské pravdy proti herezím a apostazi. Pseudopapeže Bergoglia neuznává a nepodřizuje se mu.